Canyonlands National Park
den 10. - 11.
cesta 50 mil
Ulepení, špinaví a s lehkým úpalem dojíždíme do kempu u Dead Horse Point, kde k našemu zděšení nejsou sprchy. Museli jsme si poradit, a tak se myjeme v malých umyvadlech, prach sice moc smýt nejde, ale aspoň nás to osvěžilo. Za úsvitu odjíždíme do Canyonlands n.p., který je hned vedle. Jsme tam sami, info centrum je ještě zavřené a není horko, zatím, tak jdeme pár trailů. Jako první jdeme k Upheaval Dome, trasa má dvě části, první má 750 m a druhá pokračuje ještě 800 m dál kolem Dome. Jdeme obě, nejsme žádné bábovky :c), i když druhá část byla náročnější. Všude kolem je tmavě červená půda a skály, jenom hornina v Upheaval Dome je nazelenalá. Na cedulích se dovídáme, že je to solí - kdysi tady spadl meteorit, díru zalilo moře, když vyschlo, zůstala sůl, která se smíchala s usazeninami, pak se nějaký ten rok usazovala půda, ale tlak soli byl velký a nakonec vybuchla napovrch. Proto celý útvar byl rozervaný a díra byla okrouhlá, ze všech stran uzavřená. Vracíme se k autu a jedeme se podívat na výhled Grand View Point Overlook. Stáli jsme na náhorní plošině 1853 m n.m. a dívali jsme se na neskutečně obrovské a nádherné kaňony Colorada a Grenn River, byly tak obrovské, že ani nešly vyfotit. Dech se nám jenom tajil, tohle dokázaly vytvořit dvě řeky? Část Canyonlads, kde jsme stáli, se jmenuje Island In The Sky a nenapadá nás lepší název. Když jsme pak o pár dní později stáli u Grand Canyonu, vzpomínala jsem na Canyonlands, Grand neměl v porovnání s ním šanci. Další trail jsme šli k Mesa Arch, což byl oblouk na samém kraji útesu. Vylezli jsme na něj a poslouchali krákání krkavců, kteří létali kolem stěn hluboko pod námi. Kolem poledne začalo být opět horko, ale protože bez terénního auta, které nemáme, není už kam jít či jet a vše, co se dalo s plošiny vidět, jsme viděli, opouštíme Canyonlands n.p. a po jižní straně Colorada směřujeme do Glen Canyonu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář